Pasivně započítávaná pohledávka: Kdy ji lze použít k započtení a jak předejít fatálním chybám podle Nejvyššího soudu

Úvod

Představte si situaci: máte vůči obchodnímu partnerovi splatnou pohledávku. On má proti vám pohledávku opačnou — jenže ještě není splatná.

Standardní praxe říká: „Započíst nejde.“

A Právo říká: „Záleží.“

V reálném sporu, který řešil Nejvyšší soud (26 Cdo 2846/2024), tato nuance rozhodla o všem: o výpovědi z nájmu, o provozování podnikání, o škodě i o tom, kdo nakonec prohraje.

Klíčová právní věta, která z případu vyplývá:

U pasivně započítávané pohledávky není rozhodující splatnost, ale splnitelnost.

A právě tento rozdíl většina firem i jejich právních oddělení dlouhodobě podceňuje.

1. Nejčastější omyl firem: Započtení jen proti splatné pohledávce? Ne tak úplně.

V praxi se často říká, že „započíst lze jen splatné pohledávky“.

To však není přesné.

Právní úprava rozlišuje:

• aktivní pohledávku (tu, kterou započítáváte) → musí být splatná,

• pasivně započítávanou pohledávku (tu „proti které“ započítáváte) → musí být splnitelná, nikoli splatná.

Splnitelnost může nastat dříve než splatnost.

U peněžitých dluhů dokonce velmi často.

Nejvyšší soud to potvrzuje: „Předpokladem započtení pasivní pohledávky je její splnitelnost, nikoli splatnost.“

2. Splnitelnost vs. splatnost: rozdíl, který rozhoduje spory

Splatnost je chvíle, kdy už musíte zaplatit.

Splnitelnost je chvíle, kdy zaplatit smíte.

U peněžitých dluhů zpravidla platí, že dlužník může plnit hned od vzniku dluhu — ledaže smlouva stanoví tzv. čas plnění ve prospěch věřitele, tedy že věřitel nechce dostat plnění dříve.

V mnoha smlouvách ale najdeme ujednání, která tento okruh nechávají otevřený — což automaticky znamená, že předčasné plnění je možné.

A pokud je možné, pak je dluh splnitelný, a tedy způsobilý být použit jako pasivní pohledávka k započtení.

3. Co měl odvolací soud udělat – a proč se mýlil

V dané věci šlo o to, zda nájemné za měsíce červen, červenec a srpen 2015 bylo možné zaplatit dříve, než nastala jeho splatnost.

Odvolací soud řekl:

„Nebyla splatnost, tedy nešlo započíst.“

Nejvyšší soud:

„Špatně. Nerozhoduje splatnost, ale splnitelnost.“

Odvolací soud měl udělat jedinou věc:

Vyložit smlouvu a zjistit:

• je čas plnění sjednán ve prospěch věřitele?

• nebo dlužníka?

• nebo obou stran?

Pokud by nájemce mohl nájemné uhradit dříve, jednalo by se o splnitelný dluh a započtení by bylo účinné.

To by zásadně změnilo celý výsledek sporu.

4. Proč jde o zásadní precedent

Podle § 2201 občanského zákoníku vzniká povinnost platit nájemné již účinností nájemní smlouvy.

Tedy: Nájemné je velmi často splnitelné mnohem dříve, než je splatné.

To je v praxi průlomový závěr.

A týká se každého podnikatele, který někdy započítává:

• nájemné,

• služby,

• zálohy,

• periodické platby,

• servisní poplatky,

• jakýkoliv peněžitý dluh s předem daným obdobím.

Jediný přehlédnutý odstavec ve smlouvě může znamenat, že:

• jste si mysleli, že nejste v prodlení,

• ale ve skutečnosti jste byli,

• a druhá strana mohla dát oprávněnou výpověď,

• nebo žádat smluvní pokutu,

• nebo zahájit soudní řízení.

V posuzované věci šlo mimo jiné o výpověď z nájmu — tedy velmi citlivé téma pro podnikatele, kteří v pronajatých prostorech provozují živnost.

5. Jaké chyby firmy při započtení dělají nejčastěji

1. Zaměňují „splatnost“ za „splnitelnost“.
U pasivních pohledávek je to kritická chyba.

2. Nevykládají čas plnění podle § 1962.
Není jasné, ve prospěch koho je čas plnění sjednán.

3. Ignorují možnost předčasného plnění.
Soudy ji u peněžitých dluhů obvykle připouštějí.

4. Špatná formulace započtení.
Chybí přesná identifikace, pořadí a právní titul.

5. Nesprávné načasování.
Započtení často přichází dříve než by mělo.

6. Neposouzení aktivní a pasivní legitimace.

Často bývá rozhodující, kdo koho má žalovat, když už musí.

6. Praktický Bold Legal rámec: 5stupňový test splnitelnosti

Tento rámec používáme v praxi při přípravě mít jistotu, že započtení obstojí:

1. Vznik pohledávky

Vznikla? Je určitá? Je vymahatelná?

2. Povaha dluhu

Peněžitý dluh = zpravidla splnitelný ihned, pokud není ujednáno jinak.

3. Ujednání smluvních stran

Je čas plnění:

• ve prospěch věřitele,

• ve prospěch dlužníka,

• nebo obou stran?

4. Zájmy věřitele

Předčasné plnění nesmí věřitele poškodit.

5. Charakter vztahu

U nájemních smluv bývá povinnost platit splnitelná od počátku. Výsledkem je jistota, že započtení bude účinné a v případném soudním sporu obstojí.

7. Co tento rozsudek znamená pro firmy a manažery

Rozsudek 26 Cdo 2846/2024 vyjasňuje kritické pravidlo: Pasivně započítávaná pohledávka nemusí být splatná. Musí být splnitelná.

V praxi to znamená:

• možnost započíst budoucí nájemné,

• možnost započíst budoucí splátky,

• možnost započíst periodické platby před splatností,
  pokud to smluvní vztah připouští.

A to může — při správném použití — rozhodnout i komplexní spor o výpověď, náhradu škody nebo o to, kdo je „v prodlení“.

8. Závěr

V úvodu jsme popsali scénář, kdy firma přijde o provozovnu kvůli tomu, že započtení nebylo účinné.

Po rozsudku Nejvyššího soudu vidíme jasně:

Nebyla to otázka splatnosti.

Byla to otázka splnitelnosti.

Tento detail — často zakopnutý v jednom odstavci smlouvy — rozhoduje o tom, zda:

• započtení funguje,

• výpověď je oprávněná (např. proto, že pokud by započtení nefungovalo, byl zde důvod pro odstoupení/vypovězení smlouvy),

• nárok na škodu existuje,

• nebo zda začne vleklý soudní spor.