Přiměřenost smluvní pokuty za každý den prodlení: jak ji soud posuzuje podle § 2051 OZ

Úvod

„Denně půl procenta.“

Na papíře to zní jako drobnost.

Ale po stovce dní zpoždění se z ní může stát půlka celé zakázky.

Přesně to se stalo ve sporu o opravu elektrocentrály Caterpillar.

Zhotovitel měl dodat repasovaný stroj do 20. srpna 2021.

Místo toho jej předal až 1. prosince – o 103 dní později.

Objednatel si proto podle smlouvy účtoval smluvní pokutu 0,5 % z ceny díla za každý den prodlení.

Celkem téměř 300 000 Kč, tedy polovinu hodnoty zakázky.

Spor se dostal až k Nejvyššímu soudu, který v červnu 2025 rozhodl.

A jeho verdikt přepsal pravidla hry:

Ani vysoká denní pokuta není automaticky nepřiměřená.

Dlužník nemá těžit z vlastního prodlení.

Proč to číst dál

Pokud uzavíráte smlouvy o dílo, rámcové servisní smlouvy nebo dodávky technologií,
tento rozsudek určuje, jak soudy budou posuzovat vaše smluvní pokuty.

Z příspěvku se dozvíte:

• kdy soud smí snížit smluvní pokutu podle § 2051 OZ,

• jaké okolnosti musí dlužník prokázat,

• a proč věřitel, který „spí“, riskuje, že o část pokuty přijde.

Příběh: spor o elektrocentrálu Caterpillar

Objednatel – provozovatel servisní sítě elektrocentrál Caterpillar – uzavřel v roce 2020 se zhotovitelem rámcovou smlouvu na opravy a údržbu.

Součástí byla výzva č. 2, která určovala konkrétní zakázku: opravu a repasi elektrocentrály EC 220 kW Caterpillar 3/400 CAT KTN s termínem dokončení do 20. srpna 2021.

Ve smlouvě stálo:
„Za každý započatý den prodlení s provedením služby náleží objednateli smluvní pokuta ve výši 0,5 % z předpokládané ceny plnění.“

Prodlení

Zhotovitel měl problém – chyběly stykače a další komponenty.

Tvrdil, že kvůli covidovým opatřením nebyly dostupné.

Jenže ani po několika týdnech se situace nezlepšila.

Objednatel čekal, termín minul a elektrocentrála dorazila až 1. prosince 2021.

103 dní po smluvním termínu. 0,5 % denně.

Celkem 291 509 Kč.

Objednatel vystavil fakturu – a spor byl na světě.

Soudní bitva

První instance – okresní soud – dal za pravdu objednateli.

Pokuta není přemrštěná; při 103 dnech a hodnotě zakázky 566 000 Kč nešlo o „likvidační“ částku.

Odvolací soud však částku snížil na jednu čtvrtinu – na 72 900 Kč.
Argumentoval „mimořádnými okolnostmi“ a „nižším významem zakázky“.

Tím ale otevřel nebezpečný precedens: že by každý dlužník mohl slevit pokutu jen proto, že mu plnění trvalo déle.

Nejvyšší soud tento přístup odmítl.

Konstatoval, že covidová opatření nebyla nepředvídatelná – zhotovitel je znal v době uzavření výzvy a přesto se zavázal termín dodržet.

Pokud se rozhodl plnit navzdory riziku, nese odpovědnost i za důsledky, včetně smluvní pokuty.

Zároveň upozornil, že objednatel nemá povinnost dokazovat vznik škody.

Smluvní pokuta není odškodnění, ale nástroj prevence a nátlaku.

Jak Nejvyšší soud redefinoval přiměřenost smluvní pokuty

Rozsudek sp. zn. 23 Cdo 1567/2024 staví na nové koncepci přiměřenosti podle § 2051 OZ, kterou Nejvyšší soud vyložil už v rozhodnutí R 76/2023 (31 Cdo 2273/2022).

Dříve soudy posuzovaly, zda ujednání o pokutě bylo přiměřené – tedy zda „0,5 % denně“ není příliš vysoké už při podpisu smlouvy.

Dnes se však zkoumá konkrétní uplatněný nárok, tedy jestli výše pokuty odpovídá reálnému narušení zájmů věřitele.

Nejde o to, zda je pokuta vysoká, ale zda je spravedlivá v dané situaci.

Soud proto zkoumá:

• jak závažné bylo porušení,

• jak dlouho trvalo,

• jaký význam mělo pro věřitele,

• a zda pokuta plní preventivní či sankční účel.

Pokud má pokuta denní sazbu, soud musí přihlížet i k tomu,
že každý den vzniká nové porušení a nový nárok.

Přiměřenost se tedy může lišit v průběhu prodlení – na začátku může být pokuta tvrdá, ale férová, zatímco později, pokud věřitel nevyvíjí aktivitu, může ztrácet opodstatnění.

Tento přístup je revoluční: přesouvá odpovědnost za prokázání nepřiměřenosti na dlužníka, nikoliv na věřitele.

Ten už nemusí dokazovat, že měl zájem na rychlém plnění –
soud z principu chrání jeho oprávněné očekávání, že smlouva bude splněna včas.

Co z rozsudku plyne pro podnikatele a manažery

1. Smluvní pokuta není strašák. Je to ochrana.

Zhotovitelé ji často vnímají jako trest, objednatelé jako zbraň.

Ve skutečnosti je ale smluvní pokuta nástroj rovnováhy.

Je-li správně nastavena, chrání obě strany: objednatele před prodlením a nejistotou,
zhotovitele před spory o náhradu škody.

Denní sazba 0,5 % z ceny díla může být přiměřená, pokud jde o klíčové plnění,
na kterém stojí provoz nebo reputace firmy.

2. Přiměřenost se měří chováním stran, ne jen číslem

Nejvyšší soud jasně řekl:

„Soud nezkoumá ujednání, ale konkrétní nárok.“

Výsledek sporu tak závisí na tom, jak se strany během prodlení chovaly.

• Pokud věřitel aktivně urgoval splnění, jeho nárok na plnou pokutu zůstane zachován.

• Pokud byl liknavý a pasivní, soud může dojít k závěru, že plnění pro něj nemělo velký význam – a pokutu snížit.

Dlužník však nesmí spoléhat, že dlouhé prodlení mu pomůže.

„Dlužník nemůže být zvýhodněn jen proto, že porušuje povinnost delší dobu.“

3. Kdy soud může smluvní pokutu snížit

Podle § 2051 OZ může soud nepřiměřeně vysokou pokutu snížit, ale jen tehdy, když:

• výše pokuty zjevně neodpovídá významu zajišťované povinnosti,

• okolnosti prodlení byly mimo kontrolu dlužníka a předvídatelnost věřitele,

• nebo se věřitel choval liknavě a tím snížil význam povinnosti.

Moderace není nástroj „zmírnění sankce“, ale korekce nespravedlivého výsledku.

A dlužník nese důkazní břemeno.

Praktická doporučení od Bold Legal

Pro objednatele:

• Sjednávejte pokutu v procentech denně nebo týdně, ne jako jednorázovou částku.

• Uveďte, že pokuta má sankční i preventivní funkci.

• Při prodlení dlužníka komunikujte písemně a prokazatelně.

Pro zhotovitele:

• Před podpisem smlouvy zvažte, zda umíte termíny reálně dodržet.

• Pokud se objeví překážky, okamžitě je oznámte a zdokumentujte.

• Nespoléhejte na to, že soud pokutu určitě sníží. Moderace je výjimka.

Závěr: Přiměřenost není o čísle. Je o férovosti.

Rozsudek 23 Cdo 1567/2024 mění praxi: už nejde o to, kolik procent denně máte ve smlouvě, ale zda pokuta odpovídá reálnému významu porušené povinnosti.

Denní pokuta může být i vysoká – pokud chrání důležitý zájem.

Soudy tak nově posuzují nejen čísla, ale i chování stran.
A kdo plní včas, vyhrává nejen v byznysu, ale i u soudu.

3 hlavní poznatky

1. Denní sazba smluvní pokuty (např. 0,5 %) není sama o sobě nepřiměřená.

2. Dlužník nemůže těžit z vlastního prodlení.

3. Věřitel, který nejedná, riskuje snížení pokuty – pasivita se počítá.